Příprava do školy
Právě jsem dokončila přípravu do školy a jak jsem zjistila, tak se dokonce těším. Pro někoho je to nepochopitelné, ale já se prostě těším. Je to super, zase budu něco dělat, bude to fajn. Třeba už bude tento rok lepší ohledně přátelství. Budu se snažit chovat mile a snad získám víc přátel, než za posledních několik let. Každopádně jsem ráda, že něco takového existuje. Asi bych teď už mohla pracovat, ale jsem ráda, že se ještě učím.
Popisovala jsem si sešity a následně je obalila. Každoročně si obali dělím na v poho učitelé a přísní učitelé. Ty pevnější si dávám na ty sešity, kde máme učitele, které moc nemusím, protože jsou přísní a většinou protivní a ty obaly, které se většinou brzy roztrhnou si dám k těm učitelům, kterí jsou v pohodě. Jelikož mám ale ty samé obaly již několik let, většinou mi to nevyjde přesnětak, jak potřebuju, takže je to pak stejně pomíchané.
Dalším oříškem byly učebnice. Ve čtvrtek jsme s mamkou jeli nakoupit všechny, co mi ještě chyběly a když jsme opouštěli knihkupectví, myslela jsem, že mi upadne rameno. Nakonec je ale potřebuji, takže si nebudu stěžovat. Prohlídla jsem si pár z nich a už se obávám, jak to budu zvládat.
Když jsem se tedy probrala učebnicemi, vrhla jsem se na internet. Proletěla jsem stránku naší školy a našla rozvrh hodin. Jsem na té škole čtvrtý rok a je to poprvé, co máme časově přijatelný rozvrh. Že se říká do třetice všeho dobrého, pche, já si myslím, že do čtvrtice. Nicméně jsem si ho s radostí opsala do diáře.
Takže jak se cítím teď? Těším se do školy. Bude to fajn, konečně zase vidět všechny spolužáky. Doufám, že to zvládnu.